Rajčata

Plevele, jako jsou ježatka, lipnice psárka nebo svízele, heřmánky, ptačinec žabinec a další potrápí v záhonech zeleniny nejednoho zahrádkáře.

Molice skleníková se často vyskytuje na okrasných rostlinách pěstovaných ve skleníku. Přímé škody molice způsobují sáním na rostlinách. Následkem toho dochází k odbarvování, deformování a opadávání listů. Napadené rostliny zakrňují, chřadnou a nezřídka i hynou. Škodí i znečišťováním výpěstků medovicí a černěmi a přenosem některých virových chorob. Molice vylučují lepkavou sladkou medovici, která ulpívá na listech, kde je porůstána houbovými černěmi. Kromě molice skleníkové se u nás rozšiřuje i příbuzná molice bavlníková (Bemisia tabaci).

Mšice jsou drobný savý hmyz, který škodí nejen svým sáním a tím tvorbou různých deformací rostlinných tkání, ale  i tím, že přenáší nejrůznější virové choroby.

Slimáci a plzáci okusují nadzemní a často i podzemní části rostlin. Typickým příznakem je výskyt zaschlého stříbřitého slizu. Listy okusují od okrajů nebo vytvářejí okénka, přičemž silnější nervy bývají nepoškozené. Mohou však okusovat i klíčící rostliny. Ošetřovat je třeba již při prvním výskytu škůdců.

Nedostatek přijatelného vápníku způsobuje u zeleniny suchou hnilobu konců plodů. Tento problém se vyskytuje především rajčete, papriky nebo okurky. Dále může být důvodem uhynutí vnitřních listů hlávek zelí, poškození okrajů listů salátu a košťálovin, uhynutí vnitřních suknic cibule, tečkovitosti listů pekingského zelí, propadání a hnědnutí středů růžic květáku nebo hnědnutí poupat brokolice.

Nedostatek vápníku u jabloní způsobuje hořkou skvrnitost (pihovitost). 

Vzhledem k tomu, že vápník je relativně těžce pohyblivý v rostlinách, je jeho nedostatek jednou z nejzávažnějších a nejčastějších fyziologických poruch rostlin. Nejvíce se projevuje na těch částech rostlin, které jsou nejvzdálenější kořenům, t.j. na vegetačních vrcholech, na plodech nebo na okrajích listů. Tato porucha je podporována nadbytkem dusíku nebo i draslíku v půdě, kyselými půdami, nedostatečnou závlahou, ale i přemokřením půdy.

Pojem stres je nejčastěji používán ve významu stres u člověka, nicméně stejně jako člověk, jsou i rostliny vystavovány stresu, se kterým se potřebují vyrovnat.

Účinné látky bylinek i dalších rostlin jsou mocným pomocníkem při pěstování rostlin. To bylo známo již starověkým pěstitelům a již v roce 1 200 př.n.l. používali rostlinné pesticidy pro moření osiva v Číně. Peršané v roce 470 př.n.l. používali prach z chryzantém proti vším u dětí. V 16. stolení, po objevení Ameriky, začali evropští zahradníci využívat účinky nikotinu a rotenonu. A o tři sta let později  se rozšířilo masové používání rostlinných insekticidů (dalmácký prach).

Pesticidy jsou přípravky a prostředky, které jsou určené k tlumení a hubení rostlinných a živočišných škůdců, a k ochraně rostlin, skladových zásob, technických produktů, bytů, domů, výrobních závodů nebo i zvířat a člověka. Na základě tohoto širokého spektra použití pesticidy rozdělujeme na tyto základní skupiny:

Než začnete používat jednotlivé přípravky a produkty, je dobré si uvědomit těchto sedm základních věcí:

Chcete si vysadit okrasný keř, ovocný strom, balkónové rostliny nebo sazeničky zeleniny? Pro podporu přijmutí rostliny a zakořenění doporučujeme použít přípravek na přírodní bázi Stimulátor zakořenění (Inporo).