Rajčata patří díky vysokému obsahu vitamínu C, antioxidantů a dalších zdraví prospěšných látek k nejzdravějšímu a nejoblíbenějšímu ovoci. Ano, čtete správně, přestože rajčata najdete v obchodě vedle mrkve či brambor, jde opravdu o ovoce, i když naprostou většinou lidí jsou považovány za zeleninu.

Na všech nadzemních částech vznikají nejprve šedozelené vodnaté skvrny, které se rychle rozrůstají a hnědnou. Na listech jsou skvrny nejčastějina jejich okrajích. Skvrny postupně zasychají a během krátké doby usychají celé listy. Hnědé skvrny mohou být i na stoncích nebo na stopkách plodů a květů. Na plodech jsou skvrny zpočátku zelenohnědé, postupně se rozrůstají a tmavnou. Choroba šíří především za vlhkého počasí a za střídavých teplot (teplé dny a chladné noci).

Termín výsadby na záhon: v druhé polovině května

Rostliny vysazujeme na  záhon zpravidla až po polovině května, zálaží na počasí a odrůdě. Nepsaným pravidlem je výsadba sazenic rajčat až po "zmzlých", v mírných polohách se to však nemusí vždy dodržet.

Pokud už jste někdy trpěli stresem, tak jistě víte, jak je to nepříjemné. Tak proč mu nepředcházet nebo ho alespoň nezmírnit i u vašich rostlin? Po přesazení se totiž musí vyrovnat s novými podmínkami, což není jednoduché.

Rostliny rajčat se v zahradách i sklenících se vám už nějakou dobu zelenají nebo dokonce pyšní svými červenými plody. Přesto vás ovšem může čekat překvapení, které nepotěší. Ani rajčatům se totiž nevyhýbají nemoci a obtíže.

Největším nepřítelem zahrádkáře je kromě škůdců a choroby také plevel. Komu se někdy rozlezl pýr do všech záhonů, až tak, že se dal trhat v trsech, ten ví, jak úporný boj ho čeká. Může to být naříklad pýr, pcháč, podběl lékařský nebo svlačec.

Poruchy rostlin jsou obecně nežádoucí stavy rostlin vzniklé nedostatkem určitého vyživovacího prvku. U rajčat se například může projevit nedostatek vápníku, a to jako suchá hniloba konců plodů rajčete.

Bylinky jsou rostliny, které vynikají nejen specifickým aromatem, ale zejména léčivými účinky. Díky tomu mají všestranné využití a jejich účinky se využívají v léčitelství při přípravě čajů, tinktur, koupelí, inhalací, v kosmetice pro výrobu léčivých mastí a olejů. V kulinářství mají nezastupitelné místo  pro své aroma, které dává pokrmům vůni a chuť. Bylinky přidáváme do pokrmů při přípravě mas, do zeleninových salátů, omáček, sladkých jídel nebo do osvěžujících nápojů.

Při výživě bylinek je důležité mít na paměti, že bylinky jsou určeny ke konzumaci a při použití průmyslových (minerálních) hnojiv se pak mohou látky z hnojiva objevit až na našem talíři. Proto je vhodné používat pro bylinky především organická (přírodní) hnojiva.

Bylinky nejsou díky svému aroma většinou příliš napadány škůdci, výjimkou jsou ovšem mšice.