Okrasná zahrada

Pokud si chcete vypěstovat svoje zahradní nebo balkónové květiny ze semínka, je potřeba začít s výsevem již na začátku března. Z velké nabídky osiva můžete vybrat podle libosti květy pro celou zahradu.

V květnu, většinou po Zmrzlých, je vhodný čas pro venkovní výsadbu vypěstovaných sazeniček nebo koupených mladých rostlin.  Okrasné rostliny se většinou vysazují do okrasných záhonů nebo skalek, letničky většinou do truhlíků nebo květináčů.

Na jaře je vhodné používat hnojiva s vyšším obsahem dusíku. Pro tvorbu pupenů a květů pak fosfor a draslík.

Pro jejich výživu můžete vybírat z přírodních granulovaných hnojiv, dále z krystalických hnojiv nebo hnojiv kapalných.

V době od dubna do června je vhodné u okrasných dřevin podpořit tvorbu nových přírůstků a zároveň minimalizovat důsledky stresů, které mohou v tomto období vznikat. Jde například o střídání teplot, deště, kroupy, napadení škůdci nebo chorobami.

Stalo se vám někdy, že jste přijeli po dovolené domů a našli v truhlících zvadlé muškáty nebo petunie? Není to jistě příjemný pohled. Stačí dokonce jen v letních horkých dnech zapomenout na pravidelné zalévání a neštěstí je na světě.

Především na horní straně listů vznikají hnědočerné, černofialové až černé skvrny, různě velké a různého tvaru. Tvar i barva skvrn jsou často závislé na odrůdě růží. Velmi často mají skvrny jemně paprsčitý okraj. Počet a velikost skvrn se zvětšuje a skvrny často splývají. Na povrchu skvrn na vrchní straně listů je možné pozorovat velmi drobné, černé, puchýřkovité plodničky, ve kterých jsou výtrusy, a které se po protržení pokožky rozšiřují do svého okolí. Napadené listy nebo jednotlivé lístky žloutnou a předčasně opadávají. Při velmi silné infekci mohou být napadeny i zelené větvičky nebo dokonce i květy. Následkem napadení se rostliny postupně oslabují, čímž se stávají náchylnější ke zmrznutí a současně i méně kvetou. Mezi jednotlivými odrůdami jsou značné rozdíly v náchylnosti. K nejnáchylnějším patří např. odrůdy Mabela, Sonja a Whisky. Nejméně jsou napadány pnoucí růže.

Původce choroby přezimuje na napadených opadaných listech, odkud se od května rozšiřuje na nově vyrůstající listy. Za vegetace se šíří především za deštivého a teplejšího počasí.

Na obou stranách listů, na mladých výhonech, na poupatech, ale i na květních lístcích vznikají bělavé, moučnaté povlaky, které jsou později plsťovité až šedě zbarvené. Na těchto povlacích postupně vznikají drobné, kulovité, černé plodničky. Napadené listy se zkrucují, zpomalují růst, žloutnou a později hnědnou a odumírají.

Na okrasných rostlinách se velmi často vyskytují různé listové skvrnitosti nebo rzi. Tyto choroby jsou houbového charakteru a vznikají jako důsledek slabé kondice a imunity rostliny.

Mšice sají na spodní straně listů a na vegetačních vrcholech. Napadené části se deformují, žloutnou a rostlina je pokryta lepkavou medovicí.

Molice nejvíce napadají gerbery, fuchsie a velkokvěté muškáty. Přímé škody způsobují molice sáním na rostlinách. Následkem toho dochází k odbarvování, deformování a opadávání listů.