Užitková zahrada

Mezi nejznámější škůdce révy vinné patří svilušky, hálčivec révový nebo vlnovník révový.

Základem je použití hnojiv do půdy na počátku vegetace, a to nejlépe v květnu a červnu.

Na jabloních a jiných ovocných dřevinách přezimuje řada škůdců v různých vývojových fázích.

Škůdce, který výrazně omezuje úrodu jabloní.

Brzy na jaře dospělí brouci svým žírem citelně poškozují rašící pupeny (vykusují v nich otvory). Větší škody však způsobují jejich žlutavé, rohlíčkovitě zahnuté larvy s tmavou hlavou, které vyžírají vnitřky poupat, především jejich generativní orgány (pestíky, tyčinky, prašníky, semeníky), později i vnitřní části květních plátků. Následkem toho se poupata nerozvíjí, hnědnou a zasychají. Květopas jabloňový způsobuje škody především na jabloních, ale občas škodí i na hrušních. Nejvíce jsou poškozovány stromy rostoucí v blízkosti lesů nebo parků, kde brouci nacházejí dostatek úkrytů.

Na jádrovinách se vyskytuje celá řada různých mšic.

Pravděpodobně to bude obaleč jablečný nebo pilatka jablečná. Housenky těchto škůdců jsou nejčastějšími původci červivosti jablek. V případě obaleče jablečného, tak může poškozovat také i hrušky, meruňky a vlašské ořechy.

Na ovocných dřevinách se vyskytuje několik druhů drobných (cca 0,5 mm velkých) svilušek, které žijí na spodní straně listů.

Vlnatka krvavá je mšice, jejíž bezkřídlé samičky jsou potkané dlouhými vlákny, takže kolonie této mšice vypadají jako chomáčky vaty. Vosková vlákna jsou přirozenou ochranou vlnatek proti jejich parazitům a predátorům. Během vegetace mšice sají na dřevnatých větvích, vyjímečně i na letorostech. Větve v místech sání se deformují a vytvářejí se na nich nádorky, které často praskají. Praskliny pak mohou být vstupní branou druhotných infekcí, především dřevokazných hub. Na starém dřevě vlnatka krvavá saje většinou na hojivém pletivu, které je vytvořeno na různých ranách. Silně napadené větve zaostávají v růstu a mohou uhynout, zejména jsou-li stromy nedostatečně hnojeny.

Slupka i dužnina plodů měkne a hnědne. Na hnědých skvrnách se většinou vytvářejí soustředné kruhy špinavě bílých polštářků, které jsou tvořeny fruktifikačními orgány houby. Napadené plody většinou opadávají, ale mohou i mumifikované zůstat viset na stromech. V případě, že se choroba objeví ve skladovaném ovoci, je pro ní typická suchá hniloba, kdy plody jsou kožovité, nezcvrklé, černé, lesklé, bez soustředných kruhů. V ojedinělých případech mohou být napadeny i větvičky a výjimečně i květy. Choroba napadá jabloně (především odrůdy Kids Orange, Ontario, Šampion aj.), hrušně, kdouloně, ale velmi často i lísku obecnou (postupné hnědnutí a opad plodů).

Tato choroba je příčinou bělavých povlaků na listech, květech, letorostech a mladých plodech. Silněji napadené části hnědnou a zasychají. Na plodech je kromě toho i příčinou mramorovité korkovitosti (rzivosti). Při dlouhodobějším zanedbání ochrany dochází k tvorbě malých listů, redukci přírůstků, zmenšení velikosti plodů, k silnému zasychání větví a postupnému chřadnutí celých stromů.