Užitková zahrada

Pro mnoho lidí je noční můrou ucpaný odpad, zejména v koupelně (umyvadla, sprchové kouty, vany) a také v kuchyni u dřezu.

Pesticidy jsou přípravky a prostředky, které jsou určené k tlumení a hubení rostlinných a živočišných škůdců, a k ochraně rostlin, skladových zásob, technických produktů, bytů, domů, výrobních závodů nebo i zvířat a člověka. Na základě tohoto širokého spektra použití pesticidy rozdělujeme na tyto základní skupiny:

Než začnete používat jednotlivé přípravky a produkty, je dobré si uvědomit těchto sedm základních věcí:

Sekáte často trávník? Posečenou trávu můžete zkompostovat rychle a jednoduše, a to díky urychlovačům kompostu.

Šedá plíseň (hniloba) je někdy podle anamorfního stádia houby, která ji způsobuje (Botrytis cinerea), označována též jako "botrytida". U jahodníku napadá především zrající a zralé plody, ale i nezralé plody, květy, květní stopky a listové čepele a řapíky. Na listech a stopkách způsobuje hnědé ohraničené skvrny a u květů je příčinou jejich zasychání a vadnutí. Nezralé plody hnědnou a zralé měknou, pokrývají se šedavým povlakem houby a hnijí. Jedná se o nejzávažnější chorobu jahod, která může způsobit i totální zničení veškeré sklizně.

Housenky tohoto motýlka jsou nejčastějším původcem "červivosti" jablek, ale poškozují i hrušky, meruňky a vlašské ořechy. Housenky nejprve krátkodobě a prakticky neznatelně okusují listy. U jádrovin se pak prokusují dovnitř plodů směrem k jadřincům, v nichž někdy poškozují i semena. Vstupní otvory do plodů jsou vyplněny trusem, kterým jsou někdy přilepeny k plodům i nejbližší listy. Plody poškozené obalečem bývají druhotně napadány moniliovou hnilobou.

Larvičky tohoto škůdce vyžírají v květnu a v červnu v mladých plůdcích chodbičky směrem k jadřinci a jsou tak příčinou jejich "červivosti". Poškozené plody mají okrouhlý otvor a uvnitř jsou dutiny vyplněné černým trusem. Tyto plody většinou opadávají, ale škody jsou velmi často přičítány fyziologickému propadu plůdků. Známější jsou škody, ke kterým dochází v případech, že larvičky poškozují jen povrchová pletiva plodů. Plody pak sice rostou, ale na jejich povrchu je spirálovitá jizva zacelená korkovitým pletivem. Nejnáchylnější jsou zejména odrůdy Idared, James Grieve nebo Vista Bella a to především v sadech, kde se neprovádí žádná ochrana. Na hrušních příbuzná pilatka hrušňová (Hoplocampa brevis) vyžírá mladé plody, které následkem toho opadávají nebo jsou drobné.

Nejznámějším škůdcem z této skupiny je bělásek zelný (Pieris brassicae), který klade vajíčka ve skupinách a jeho typicky žlutozelené housenky s černými skvrnami okusují listy od okrajů a ponechávají z nich jen nervaturu (žilnatinu). Největší škody způsobují od července do září. V posledních letech je však většinou škodlivější bělásek řepový (P. rapae), který klade vajíčka jednotlivě. Housenky běláska řepového jsou matně zelené (tmavo- i světlezelené) a po krátkém žíru na vnějších listech, kde vykusují kruhové otvory, se prokusují dovnitř hlávek, které pak často následkem druhotné infekce podléhají hnilobě. Podobné škody jako bělásek řepový způsobují i housenky některých můr, zejména můry zelné (Mamestra brassicae) a můry kapustové (M. oleracea). Housenky těchto můr, obdobně jako dospělí motýli, jsou přes den skryté v půdě nebo mezi listy a rostliny ožírají především v noci. Na poškozených rostlinách jsou většinou zřejmé, kromě požerků, jen tmavozelené hromádky trusu. Typicky nočními škůdci jsou i žlutohnědé housenky osenice polní (Agrotis segetum), které jednak poškozují rostliny obdobně jako housenky uvedených můr, ale okusují i všechny podzemní části a mladé rostliny pak často překusují v kořenových krčcích. Tento škůdce však neškodí jen na košťálovinách, ale prakticky na všech kulturních a na mnohých planých nebo plevelných rostlinách.

Květilka zelná je jedním z nejobávanějších škůdců zeleniny. Je to druh mouchy, jejíž bílé, beznohé a bezhlavé larvy okusují kořínky mladých rostlin, později i hlavní kořen. Rostliny následkem toho zpomalují svůj růst, vadnou, některé žloutnou, jiné červenají a většinou i hynou. Vždy se dají z půdy snadno vytáhnout. Larvy druhé a třetí generace pak většinou vyžírají chodbičky v košťálech a na bázích hlavních žeber listů (u hlávkového a pekingského zelí, hlávkové kapusty, květáku). Takto poškozená pletiva velmi často, především za vlhkého nebo deštivého počasí, podléhají druhotným bakteriálním hnilobám. Poškozovány jsou však i zdužnatělé kořeny (např. u japonských ředkví) nebo bulvičky a bulvy (ředkvička, vodnice, tuřín). Obdobné škody jako květilka zelná způsobuje i vzácnější květilka ředkvová (Delia platura).

Podle původce je tato choroba známá i jako pakustřebka rybízová. Od června vznikají na listových čepelí rybízů a angreštů žlutozelené, ostře ohraničené, 1 až 3 mm velké skvrny se světlezeleným okrajem, které od středů postupně nekrotizují. Počet skvrn se zvětšuje a skvrny splývají. Silněji napadené listy žloutnou, hnědnou a opadávají. Často dochází k úplnému předčasnému opadu listů a to ještě před uzráním bobulí. Výjimečně jsou napadány i listové řapíky, stopky květů a plodů a letorosty. Napadené rostliny jsou oslabovány, bobule na nich špatně vyzrávají a keře či stromky snadněji namrzají. Antraknóza patří k nejzávažnějším houbovým chorobám červených a bílých rybízů. Existují rozdíly v náchylnosti jednotlivých odrůd (k silně náchylným patří např. "Fayův", "Heros", "Versaillský" nebo "Vierladenský").