Zelenina

Původcem choroby jsou dvě botanicky odlišné houby, avšak příznaky poškození jsou u obou zcela shodné. Na listech a často i na stoncích se objevují zprvu drobné, později rozrůstající se skvrny s typickým bělavým moučnatým povlakem hub. Skvrny jsou nejdříve na vrchní straně listů, kde postupně pokrývají celou jejich plochu, později jsou i na straně rubové. Napadené listy zaostávají v růstu a zasychají. V některých případech se na bílém vzdušném povlaku houby objevují i velmi drobné černé plodničky. Choroba napadá prakticky všechny tykvovité plodiny (okurky, cukrové i vodní melouny, cukety, patizony, velkoplodé tykve apod.), i když mezi jednotlivými druhy a odrůdami jsou značné rozdíly v citlivosti.

Lícové strany listů napadených rostlin postupně získávají světlejší až žluté zbarvení (u fazolu pak někdy i bělavé až stříbřité), přičemž žilnatina (nervatura) zůstává zelená. Spodní strany listů jsou pokryty jemnou pavučinkou, ve které se pohybují velmi drobní (0,5 mm) nazelenalí nebo žlutí "pavoučci" s červenýma očima, kteří zde sají. Tím dochází ke zvýšenému odpařování a k poruchám růstu rostlin v důsledku vylučování toxických slin. Silněji napadené listy hnědnou a předčasně zasychají. Napadené rostliny mají oslabený růst, zpomalenou tvorbu plodů a často i předčasně hynou. Sviluška chmelová napadá mnoho druhů rostlin. Ze zeleniny jsou to především rychlené lilky (baklažány), okurky a ostatní tykvovité druhy (tykve, melouny, cukety, patizony), papriky, rajčata a fazol.

Pod pojmem "podehnívání" salátu je třeba vidět houbovou chorobu hlávkového salátu způsobovanou několika druhy mikroskopických, převážně půdních hub, u nichž jsou obdobné příznaky. Vnější listy vadnou, žloutnou, klesají k zemi. Napadené rostliny postupně odumírají, za sucha usychají, za vlhka hnijí. V případě sklerotiniové hniloby je nejprve napaden kořenový krček, na němž se vytvářejí drobná (v případě houby Sclerotinia minor) nebo větší (v případě S. sclerotiorum) černá tělíska. Kořenomorka bramborová (Rhizoctonia solani) se většinou neprojevuje viditelnými příznaky. Poškození, která způsobuje, jsou však vstupní branou pro infekce způsobené jinými patogeny, mezi které patří především polosaprofytické šedé hniloby (Botryotinia fuckeliana). Ty jsou typické nápadně šedým myceliem houby na všech napadených částech (především na bázích listů).

Tato plíseň, která je též nazývána jako "šedá hniloba" nebo "botrytida", napadá všechny nadzemní části rostlin, kde způsobuje vodnaté, rychle se rozšiřující skvrny, které postupně hnědnou, zasychají a pokrývají se typickým šedým povlakem houby. Na napadených částech se někdy vytvářejí černá tělíska. Kromě této choroby pak stejný původce způsobuje na plodech, především u rychlených rajčat, bledé kroužky ("prstýnky"), většinou s nepatrnou černou tečkou uprostřed. Tento typ "poškození" je z praktického hlediska neškodný (jedná se jen o jakousi "vadu krásy"), neboť nemá vliv na výnos, kvalitu nebo skladovatelnost plodů.

Na všech nadzemních částech (listy, řapíky, stonky, květenství i plody nažky) především petržele a mrkve (ale i fenyklu, celeru a řady planě rostoucích mrkvovitých rostlin) vznikají bělavé, moučnaté povlaky houby, které se postupně zbarvují do špinavě hnědošeda. Později se na těchto povlacích objevují velmi drobné, tmavé, kulovité plodničky. Napadené části jsou křehké, zabarvují se do šedozelena a špatně rostou. Největší škody jsou způsobovány v letech se suchým a horkým létem. Napadená nať není použitelná ke kulinářským účelům ani ke zkrmování (nebezpečí střevních kolik).

Výsadba česneku patří k tradičním podzimním činnostem. Termín výsadby je vždy jiný, tak jak se neustále mění počasí.

V posledních letech došlo k obrovskému výskytu housenek na buxusech, okrasných rostlinách (šeřík, aj.), na ovocných dřevinách (jabloně aj.), nebo na brukvovité zelenině.

Mšice, molice, třásněnky, svilušky nebo puklice patří k nejčastějím škůdcům ovocných dřevin, zeleniny nebo okrasných rostlin. Jaké přípravky použít?

Na houbové choroby česneku a cibulovin je důležité myslet již při jejich výsadbě, ideálně na podzim.

Čím ošetřit cibuli, česnek nebo okrasné cibuloviny před podzimní výsadbou?

Od dubna do konce října číhají na zeleninu, drobné ovoce, okrasné keře (buxusy, aj.) nebo ovocné stromy keře a stromy hladové housenky škodlivých motýlů.